Odstranění tetování laserem: můj experiment na vlastní kůži

Už v roce 2017 jsem dostal nápad názorně všem ukázat, že tetování lze laserem odstranit bezpečně a bez jakýchkoli následků pro kůži. Byl tu ale problém. Neměl jsem žádné tetování. Jaké bylo řešení? Velmi jednoduché. Musel jsem si tetování nechat udělat. A tak jsem ten krok udělal. Pozval jsem do své kliniky dobrého místního tatéra a požádal ho o dvě tetování. Proč dvě? Protože jsem vědec a zajímal mě srovnávací (split) test. Požádal jsem tatéra, aby obě tetování byla co nejpodobnější velikostí i sytostí, se stejnou barvou, stejnými jehlami a stejným strojkem, na dvou místech mého těla. Tetování mi udělal v oblasti deltového svalu na pažích.

Tetování neměla žádnou estetickou hodnotu. Nedělal jsem je pro krásu, takže to byly prostě čtverce, něco jako logo Windows. Čtverec se skládal ze čtyř částí s různým stupněm sytosti – od nejsvětlejší s nejmenším množstvím pigmentu po nejsytější. Vysílal jsem to živě a někde mám dokonce i video, jak mě tetují, aby existoval důkaz, že tetování byla skutečná. Pak jsem zhruba devět měsíců počkal, než jsem je začal odstraňovat.

První sezení odstraňování tetování

Při prvním sezení odstraňování tetování bylo mým cílem nasimulovat komplikaci. Udělal jsem to záměrně a požádal lékaře na své klinice, aby zákrok provedl co nejagresivněji, jednotlivými záblesky, abychom komplikaci vyprovokovali a viděli, jak bude probíhat. Zvýšili jsme tedy hustotu energie laseru na velmi vysokou hodnotu a na různých čtvercích jsme udělali jednotlivé záblesky. Nejzajímavější ale bylo, že ke komplikaci nedošlo.

Získali jsme však fascinující a paradoxní artefakt. Doslova o několik hodin později jsem viděl, že v místech jednotlivých záblesků pigment (byla to karbonová čerň, obyčejný černý tetovací pigment) prostě zmizel. Tedy v místech jednotlivých záblesků jsem viděl čistou kůži bez stopy po pigmentu. Byl to pro mě šok, protože jsem si to nedokázal vysvětlit. Do té doby se všude v článcích a vědeckých publikacích popisovalo, že pigment se z kůže odstraňuje ještě dlouho po laserovém ošetření, a to pomocí buněk imunitního systému. Tento proces je zdlouhavý a trvá velmi dlouho. A tady jsme viděli něco neuvěřitelného: pigment PROSTĚ ZMIZEL. Celé dny mě to nenechalo spát a rozhodli jsme se experiment zkusit zopakovat. A ano, stejný efekt se nám podařilo zopakovat i na jiných tetováních. Hlavní podmínkou bylo, že tetování musela být poměrně stará a ne příliš nasycená pigmentem. Pozorovali jsme to opakovaně a bylo to ohromující.

Paradoxní objev a patent

Pro tento fakt – kam pigment zmizel – jsem nemohl najít vysvětlení. Po hledání a probírání literatury, vědeckých článků a studií jsem ho však našel. Vysvětlovalo přesně chování pigmentu karbonové černi; u jiných pigmentů to nefungovalo, ale u karbonové černi ano. Jmenuje se to reakce vodní páry s uhlíkem. Byla popsána v experimentech zhruba před 15 lety, ale my jsme ji tu pozorovali na vlastní oči a bylo to velmi překvapivé.

Na základě výsledků tohoto prvního experimentu jsme proto s lékařem z mé kliniky získali patent, v němž jsme popsali metodiku, jak odstranit pigment za jedno sezení. Patent najdete na tomto odkazu.

Další odstraňování už ale nebylo tak růžové jako to první. Částice pigmentu, které obklopovaly vyčištěná místa, změnily svou strukturu a jejich další odstranění bylo obtížnější. Na sousedních místech, která nebyla při prvním sezení ošetřena, jsme stejného efektu dosáhnout nedokázali. Byli jsme zklamaní, ale samotný fakt, že jednotlivými záblesky lze dosáhnout úplného vyčištění kůže, je velmi inspirující.

Závěr a poznatky z experimentu

Navíc vyšel najevo ještě jeden zajímavý fakt. Částečné ošetření, kdy za jedno sezení ošetříme 50 % nebo 30 % tetování, a ne celou plochu najednou, zvyšuje bezpečnost. V tomto režimu tedy můžete pracovat s mnohem vyššími hustotami energie, na ošetřených místech dosáhnout téměř čisté kůže a zároveň výrazně snížit riziko komplikací, protože ložiska zánětu v kůži budou od sebe oddělena úseky kůže bez zánětu. A tetování jako celek vydrží větší zátěž laserovou energií. Pravděpodobnost komplikace přitom bude mnohem nižší. Proto jsme tyto dva fakty, tyto dva jevy, zakotvili ve formálním patentu na metodu odstraňování tetování.

Je škoda, že touto metodou nebylo možné odstranit celé tetování úplně, ale stále můžete u klientů dosáhnout wow efektu, když uděláte testovací záblesk a člověk doslova druhý den vidí na tom místě čistou kůži. Je třeba říct pravdu: u celého tetování takový trik fungovat nebude. Zároveň je to ale nástroj pro práci se sytými tetováními a s velkými plochami tetování, kdy je ošetření celé plochy tetování z hlediska komplikací rizikové. Ošetření pak můžete rozdělit do 2 nebo 3 etap, a snížit tak riziko komplikací. Je to opravdu mnohem bezpečnější.

P.S.

Mimochodem, svá tetování jsem si nakonec odstranil. Samozřejmě nejsem příliš disciplinovaný klient laserového odstraňování: ošetřoval jsem je různými lasery, nanosekundovými i pikosekundovými, kdykoli se naskytla příležitost, a nedodržoval jsem intervaly, ale přesto jsem během 3–4 let neměl na ramenou žádné tetování a dokonce jsem zapomněl, kde bylo. Z tohoto pohledu byl tedy experiment také úspěšný.